Jan Tichý
(Domov seniorů Rudná)
Pan Tichý je příkladem člověka, který se pro práci v pomáhající profesi narodil. Našel ve své práci poslání a hluboký smysl, jeho každodenní práce ho naplňuje a je to znát v každém jeho činu. Je výjimečný svým příběhem, cestou, kterou si zvolil a co už ušel. Nominací ho chceme ocenit a vyjádřit vděčnost, že takového člověka mezi sebou máme a inspirovat další, že vždy je možné najít práci, která Vás bude bavit a dávat smysl. Je radost s ním spolupracovat, protože má upřímný zájem o klienta a tím pádem i upřímný zájem o kohokoliv, kdo klientovi může napomoci, aby mu bylo lépe (příbuzný, kolegyně). Každý to může zažívat tím, že když s ním jedná, cítí, že pro něj není v danou chvíli nic důležitějšího než právě on.
Aktivně zjišťuje možnosti uspokojení individuálních potřeb daných klientů, které nejsou v možnostech domova – zjišťuje, síťuje, nabízí svoje lidské i časové kapacity. Ochotně se ujímá i činností, které jsou nad rámec jeho pracovní náplně, pokud cítí v jejich realizaci význam a důležitost. Například se ujal nové činnosti, které by se leckdo obával – vzpomínkového setkání na zemřelého klienta. Precizně se na něj připravil a příbuzné i blízké z řad klientů, kteří se nemohli účastnit pohřbu, provedl setkáním s lidskostí a důstojností.
S rodinami klientů spolupracuje úzce, především s rodinami klientů, jichž je klíčový pracovník. Hrají pro něj zásadní roli v uspokojování potřeb a přání klienta vedoucích ke klientově spokojenosti. Toto o něm napsala dcera jednoho z jeho klientů, lépe to říct neumíme: „Jan Tichý je velmi empatický člověk. Znám ho od roku 2018, kdy byl můj otec přijat do DOMOVA SENIORŮ V RUDNÉ. Hned na začátku na nás udělal velmi dobrý dojem svojí odborností a profesionalitou. Na druhé straně to není jen pečovatel, je to i člověk s dobrým srdcem, který dokáže staršímu člověku dodat pocit jistoty a pohody. Můj otec je po vážné CMP upoután na lůžko a bohužel jeho schopnosti komunikace jsou velice omezeny. Pana Tichého má velmi rád a řekla bych, že i citové pouto, které mezi nimi je, pomáhá nám – jeho rodině –normálně fungovat, protože víme, že i když odejdeme, má u sebe někoho, komu věří a koho má rád. Když jdete chodbou a slyšíte zpěv, tak víte, že má službu. Máme s ním dobrý vztah, komunikuje s námi nepřetržitě, třeba i o víkendech. Není mu zatěžko zavolat nebo napsat, jak se tatínek cítí. A takhle se vlastně chová ke každému. Velice si jeho práce vážíme, protože je to člověk na svém místě, a i když je jeho práce těžká, vždycky je pozitivní. Jeho úsměv na tváři vždycky udělá radost nám, ale hlavně těm, kteří ho v domově potřebují. Za to mu patří náš dík.“
